|
|
The Harper Government, the Aboriginal Right to Self-Determination, and the Indian Act of 1876
Onderková, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Indiánský zákon z roku 1876, jenž ve své relativně nezměněné podobě platí již téměř 140 let, je základním právním předpisem určujícím práva a povinnosti prvních národů a jejich postavení v rámci Kanady. Byť je dlouhodobě kritizován jako diskriminační, chrání zvláštní postavení této skupiny původních obyvatel v kanadské společnosti. S prohlubujícími se socio- ekonomickými problémy původních obyvatel sílí hlasy volající po změně tohoto zákona. První národy pak především žádají uplatnění svého ústavně zakotveného práva na sebeurčení v rámci jakékoliv budoucí právní úpravy. Současná konzervativní vláda Stephena Harpera naproti tomu klade důraz zejména na soběstačnost a finanční odpovědnost původních obyvatel. Legislativní kroky, jež konzervativci zřídka konzultují se samotnými zástupci původních obyvatel, sledují obecné priority Harperovy vlády založené na principech tržní ekonomiky a nereflektují požadavek na sebeurčení a samosprávu indiánských komunit. Protestní hnutí Idle No More založené v roce 2012 v reakci na některé Harperovy zákony týkající se původních obyvatel bojuje za indiánská práva a ochranu přírody neodmyslitelně spjaté s identitou původních obyvatel. Cílem této diplomové práce je analyzovat odlišné pohledy na právní zakotvení původního obyvatelstva v Kanadě, které v případě prvních...
|
|
|
Separatistický konflikt: komparativní studie Srí Lanky a Ačehu, Indonésie
Bartošová, Kateřina ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je vyhodnotit faktory, které přispívají k mírovému ukončení separatistických konfliktů. Pro tento účel jsou komparovány dva separatistické konflikty, které byly ukončeny odlišně. Zatímco vláda v Indonésii podepsala se separatisty v provincii Ačeh mírovou smlouvu a nabídla jim rozšířenou autonomii, vláda na Srí Lance tamilské separatisty vojensky potlačila. Konflikty jsou analyzovány na základě šesti faktorů, které vycházejí ze studie Barbary Walter o teorii budování reputace. Tato teorie předpokládá, že mírové urovnání separatistického konfliktu je méně pravděpodobné, pokud vláda čelí více potencionálním separatistickým skupinám. Je totiž nucena budovat si tvrdou reputaci. Práce porovnává mezi zkoumanými státy následující faktory: potencionální separatistické skupiny, hodnota separatistického území, podíl separatistické skupiny na celkové populaci a území, rovnováha moci mezi separatistickou skupinou a vládou, politický systém a míra centralizace/federalizace. Předložené výsledky dokazují, že teorie budování reputace se v komparovaných případových studiích nepotvrdila, protože k mírovému urovnání konfliktu došlo v Indonésii, kde se nachází mnohem více potencionálních separatistů než na Srí Lance. Pomocí komparativní analýzy práce označila za faktory, které přispěly...
|
|
|
Unilateral secession in international law
Chowdhary, Chetan ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Pulgret, Miroslav (oponent)
4 Bibliographic note CHOWDHARY Chetan, Unilateral Secession in International Law: The cases of Kashmir and Catalonia, 84 p. Master thesis. Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Relations. Supervisor: JUDr. Milan Lipovsky, Ph.D. Abstract: In the recent times, unilateral secession in International Law has come under widespread discussion with the major issues revolving around the circumstances under which a minority group or sub-state can secede from the state incorporating it. The study focuses on the principles of self-determination, an important factor to secede from a state over which international law has an ambiguous stand. International Law regards unilateral secession to be legal only in the aspects of decolonization as a last resort, that is one of the reasons why Kosovo remains unrecognized by the United Nations. The study focuses on two important cases i.e. Kashmir and Catalonia and compares them with Kosovo and Western Sahara respectively to understand the stance of International law on their demands for secession. The examination of these cases reveals that historical violence and injustice are not the only factors influencing the secessionist demands in Kashmir; similarly, the reasons for the demand for secession in Catalonia extend beyond collective identity...
|
|
|
Politics of state sovereignty: the US foreign policy towards Georgia and Serbia
Savić, Mihajlo ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Landovský, Jakub (oponent)
Research conducted in this thesis revolves around the issue of state sovereignty. More precisely, this thesis aims at examining the foreign policy of the United States of America and its impact on sovereignty of Georgia and Serbia. Different attitude towards the recognition of unilateral declarations of independence of South Ossetia and Kosovo, breakaway regions of Georgia and Serbia, by the US officials represents the starting point of this study. Following state-centric approach this thesis presents an assessment of bilateral relations between the USA and case study countries Georgia and Serbia. The purpose of this study is to enable better understanding of different approaches by the US officials towards the issue of respecting state sovereignty.
|
|
|
Mezinárodněprávní problematika postavení palestinských uprchlíků a jejich právo návratu
Hanko, Jitka ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Situace palestinských uprchlíků je jedním z nejpalčivějších problémů provázejících arabsko-izraelský konflikt. Její vyřešení je zároveň jednou z klíčových podmínek pro urovnání tohoto konfliktu, jehož počátek je možné vysledovat již s první alijí - první vlnou židovské imigrace po protižidovských pogromech v Evropě v roce 1881. Důležitost tohoto problému potvrzuje např. text rezoluce 242 (S/RES/242) z roku 1967, která vidí v dosažení spravedlivého řešení pro palestinské uprchlíky jeden z předpokladů pro trvalý mír na Blízkém východě. Tato otázka byla předmětem řady mírových jednání mezi zástupci zainteresovaných států i v nedávné minulosti, což jenom dokládá mezinárodní aktuálnost daného problému. Cílem disertační práce je vymezení pojmu palestinský uprchlík v historickém, politickém a právním kontextu jako výchozího bodu, na který navazuje analýza jejich práva návratu. První část práce se tedy snaží o systematický přehled v obsahové šíři samotného pojmu palestinský uprchlík. Druhá část se věnuje analýze práva na návrat v obecné rovině, a poté zkoumá definici a interpretaci práva na návrat palestinských uprchlíků v mezinárodním právu. Práce nemá ambici vyřešit zmíněný konflikt. Nabízí zamyšlení se nad danou problematikou.
|
|
|
The Harper Government, the Aboriginal Right to Self-Determination, and the Indian Act of 1876
Onderková, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Diskuze týkající se často kritizovaného Indiánského zákona z roku 1876 - základního právního předpisu upravujícího práva a povinnosti prvních národů a jejich specifického postavení v rámci Kanady - se zintenzivňuje v důsledku přetrvávajících socioekonomických problémů původních obyvatel. Zatímco předchozí kanadská vláda v čele se Stephenem Harperem zdůrazňovala soběstačnost a finanční odpovědnost, první národy požadují potvrzení jejich ústavního práva na sebeurčení a samosprávu v jakékoliv legislativní změně. Tato práce analyzuje různé reformní návrhy na změnu Indiánského zákona a jejich možný dopad na status prvních národů. Zaměřuje se na politické postoje Harperovy vlády k otázkám týkajícím se původních obyvatel a reakci prvních národů na přístup federální vlády. Zvláště pak analyzuje představy a požadavky hnutí Idle No More, které vzniklo na protest proti některým legislativním návrhům Harperovy vlády. Autorka práce dochází k závěru, že jakákoliv snaha změnit nepříznivou situaci původních obyvatel v Kanadě by byla při nejmenším problematická vzhledem k nesouladu představ konzervativní vlády a prvních národů o tom, jak reformovat Indiánský zákon a jakým způsobem vynutit dodržování práva původních obyvatel na sebeurčení.
|
|
|
The Harper Government, the Aboriginal Right to Self-Determination, and the Indian Act of 1876
Onderková, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Indiánský zákon z roku 1876, jenž ve své relativně nezměněné podobě platí již téměř 140 let, je základním právním předpisem určujícím práva a povinnosti prvních národů a jejich postavení v rámci Kanady. Byť je dlouhodobě kritizován jako diskriminační, chrání zvláštní postavení této skupiny původních obyvatel v kanadské společnosti. S prohlubujícími se socio- ekonomickými problémy původních obyvatel sílí hlasy volající po změně tohoto zákona. První národy pak především žádají uplatnění svého ústavně zakotveného práva na sebeurčení v rámci jakékoliv budoucí právní úpravy. Současná konzervativní vláda Stephena Harpera naproti tomu klade důraz zejména na soběstačnost a finanční odpovědnost původních obyvatel. Legislativní kroky, jež konzervativci zřídka konzultují se samotnými zástupci původních obyvatel, sledují obecné priority Harperovy vlády založené na principech tržní ekonomiky a nereflektují požadavek na sebeurčení a samosprávu indiánských komunit. Protestní hnutí Idle No More založené v roce 2012 v reakci na některé Harperovy zákony týkající se původních obyvatel bojuje za indiánská práva a ochranu přírody neodmyslitelně spjaté s identitou původních obyvatel. Cílem této diplomové práce je analyzovat odlišné pohledy na právní zakotvení původního obyvatelstva v Kanadě, které v případě prvních...
|
|
|
Separatistický konflikt: komparativní studie Srí Lanky a Ačehu, Indonésie
Bartošová, Kateřina ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je vyhodnotit faktory, které přispívají k mírovému ukončení separatistických konfliktů. Pro tento účel jsou komparovány dva separatistické konflikty, které byly ukončeny odlišně. Zatímco vláda v Indonésii podepsala se separatisty v provincii Ačeh mírovou smlouvu a nabídla jim rozšířenou autonomii, vláda na Srí Lance tamilské separatisty vojensky potlačila. Konflikty jsou analyzovány na základě šesti faktorů, které vycházejí ze studie Barbary Walter o teorii budování reputace. Tato teorie předpokládá, že mírové urovnání separatistického konfliktu je méně pravděpodobné, pokud vláda čelí více potencionálním separatistickým skupinám. Je totiž nucena budovat si tvrdou reputaci. Práce porovnává mezi zkoumanými státy následující faktory: potencionální separatistické skupiny, hodnota separatistického území, podíl separatistické skupiny na celkové populaci a území, rovnováha moci mezi separatistickou skupinou a vládou, politický systém a míra centralizace/federalizace. Předložené výsledky dokazují, že teorie budování reputace se v komparovaných případových studiích nepotvrdila, protože k mírovému urovnání konfliktu došlo v Indonésii, kde se nachází mnohem více potencionálních separatistů než na Srí Lance. Pomocí komparativní analýzy práce označila za faktory, které přispěly...
|
|
|
Medzinárodneprávne postavenie Západnej Sahary
Turányi, Samuel ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Pavlicová, Vendula (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaobírá mezinárodněprávním postavením Západní Sahary. Její cílem je analýza Západní Sahary z hlediska mezinárodního práva a z hlediska mezinárodní politiky, zhodnocení postojů důležitých aktérů a načrtnutí možných budoucích scénářů vývoje v oblasti. Teoretická část se věnuje otázce mezinárodněprávní subjektivity, suverenity a uznaní státu v mezinárodním právu a konceptu práva na sebeurčení národů, na které je kladen důraz. Na tenhle zdlouhavý konflikt mezi představiteli Maroka a Fronty Polisario doplácejí saharští obyvatelé a posun k řešení je téměř žádný vzhledem na zcela odlišní zájmy sporných stran. Do konfliktu zasahují kromě sousedních států i mezinárodní aktéři jako Španělsko, Francie nebo USA. Od roku 1991 vládne mezi stranami příměří, ačkoli dekolonizace území pořád neproběhla a návrhy na řešení problému narážejí na odpor jednotlivých stran až do dnešního dne.
|
|
|
Právo národů na sebeurčení jako faktor mezinárodních vztahů
Drahoňovská, Soňa ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Práce se zabývá současnou podobou práva národů na sebeurčení a jeho vlivem na mezinárodní vztahy. Mimo rámec dekolonizace byla uznána řada nových států, z nichž některé nesplňovaly obvyklá kritéria pro vznik státu vyplývající z dosavadní mezinárodní praxe. V případě Bangladéše, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny i Kosova navíc nedal jejich původní stát k odtržení souhlas. Cílem této práce je zjistit, zda lze i mimo rámec dekolonizace na základě ustanovení mezinárodních dokumentů a zejména dosavadní praxe potvrdit existenci práva, které by umožňovalo národům jednostranné odtržení od původního státu, a které by současně znamenalo hrozbu pro budoucí uplatňování principu územní celistvosti jako jednoho z principů mezinárodních vztahů. Za tímto účelem provádím v práci komparaci případových studií úspěšných a neúspěšných národů usilujících o vlastní stát mimo rámec dekolonizace. S ohledem na toto srovnání analyzuji současnou podobu práva na sebeurčení a jeho vliv na mezinárodní vztahy. V závěru docházím ke zjištění, že nelze jednoznačně potvrdit existenci práva na podmínečnou secesi. Přesto v praxi dochází k porušování principu územní celistvosti. K tomu přispívají nejasnosti ohledně možného uplatnění secese národy, jejichž vnitřní právo na sebeurčení nebylo respektováno. Skutečnost, že současná podoba práva na sebeurčení ignoruje kolektivní práva národních skupin, má rovněž negativní vliv na mezinárodní stabilitu.
|
host ::
RSS.